"Jdi a podívej se". Maria Lvová-Bělová hovoří o starosti o děti Donbasu

Cargrad: Naposledy jste byla na Donbasu minulý rok. Můžete nám říci, jakých výsledků bylo za tu dobu dosaženo? Co bylo pro vás osobně nejdůležitější?

Maria Lvova-Belova: Hlavním výsledkem jsou děti Donbasu, které skončily v rodinách. Toto směřování jsem nevyhledávala, přišlo samo od sebe. Výsledkem bylo setkání s prezidentem. Když začala evakuace ústavů z různých regionů, přišla jsem za prezidentem a řekla: "Podívejte se, dáme ty děti, které mají občanství, do rodin?". Neuvědomovala jsem si, kolik jich je. A on řekl: "A proč těm, které mají občanství? Měli bychom je dát všem. Kdo má možnost jít do rodiny, měli bychom je poslat všechny".

A začalo to být děsivé. Protože nevíte, jak na to. Protože neexistuje žádný mechanismus. Protože je to jiná země. A protože děti, které k nám přicházely, nejsou vcelku naše. A my teď musíme zajistit, aby dostávaly skutečné rodiny.

Maria Lvova-Belova. Foto Dmitrij Barchatov / Tisková služba Zmocněnce pro práva dětí při prezidentu RF

Po setkání s prezidentem jsem se vydala do Místa Dočasného Umístění a setkala se s prvními dětmi ve Voroněžské oblasti. A ony mi řekly: "Nás nikdy nevezmou, protože máme velmi početné rodiny. Je nás pět, čtyři, šest. A nás nelze, není možné nás rozdělit. Mohou nás vzít jenom všechny dohromady". Řekla jsem jim: "Moji milí, my je najdeme. Naše země je velká, cožpak bychom nemohli najít někoho, kdo by si vás vzal?" Vzpomínám si, jak mi jedna holčička plakala na rameni a já jí slíbila, že bude v rodině. A ona měla ještě čtyři bratry!

A vydali jsme se touto cestou. Nepopírám, že to bylo velmi obtížné. Ale k dnešnímu dni máme 380 dětí ze sociálních ústavů na různých územích, které žijí ve 20 regionech naší země - od Murmanska po Kamčatku. Žijí v rodinách, které jsme pečlivě vybrali, které si děti samy vybraly. Představili jsme je, přivezli do regionů, gubernátoři si je vzali na starost a tyto rodiny doprovázeli.

Měli jsme například rodinu s pěti dětmi s poruchou sluchu. Dovedete si to představit, pět dětí, které neslyší?! Řekli byste si, kdo by se jich mohl ujmout? Pro tuto skupinu dětí jsme měli tři kandidátské rodiny. A bylo na dětech, aby si vybraly, koho chtějí. To, co se stalo, byl skutečný zázrak. A já jsem velmi šťastná, že jsem toho mohla být součástí.

Cargrad: Z rozhovorů s pracovníky internátních škol, které jsme navštívili, vyplynulo, že děti z osvobozených území a z území, která jsou stále pod kontrolou Ukrajiny, se nyní staly velmi vážným úkolem, dokonce bych řekl výzvou. Mladiství z těchto území pravidelně přicházejí, a to do té míry, že je rodiče posílají "zeleným koridorem" s cikánským táborem. Některé z nich odvážejí naši bojovníci na obrněných vozidlech. Jak akutní je tato situace nyní? Je takových dětí oddělených od rodičů hodně?

Je pro nás velmi důležité, aby každé dítě, které má možnost ponechat si své pokrevní rodiče, tak učinilo. Rozhodně nepracujeme na tom, abychom děti odebírali jejich rodné matce a otci a předávali je do nějakých ruských rodin. O to nám vůbec nejde. Jako matka vlastních i adoptivních dětí (pozn. překladatele - Maria Lvová-Bělová má 5 vlastních a 4 adoptované děti) chápu, že to nejcennější, co může existovat, je pokrevní příbuzenství. Pokud existují rodiče, kteří dokáží své děti milovat a vychovávat, měli bychom se o to postarat.

Proto máme precedenty, kdy jsme předali tři děti otci, který slouží v ozbrojených silách VSU. Jejich matka zemřela a otec si pro ně přijel, my jsme mu pomohli a předali mu je. Protože je to pro nás důležité. Když matka z Charkovské oblasti ztratila během bojů kontakt se svými pěti dětmi, které byly v sociálním centru, tuto rodinu jsme znovu spojili. A teď jsou tam (v Chersonské oblasti - komentář Cargrad), na území našeho velkého Ruska. Pomáháme jim s ubytováním, se vším, co potřebují.

Je to pro nás opravdu velmi důležité. Například během evakuace z Charkovské a Chersonské oblasti bylo do Ruska evakuováno velké množství dětí. Podle předběžných odhadů se jedná asi o 150 dětí.

Cardgrad: Jak je předávání dětí upraveno zákonem?

Žádám příjemce o informace, zda tito lidé mohou být opravdu rodiči? Mají právo si děti vzít, nemají žádná omezení, nejsou zbaveni rodičovských práv, mají práci a kde bydlet? Teprve po těchto kontrolách jim děti předáme. Pokud zjistíme, že existují rodiče, kteří své děti hledají, jsme ochotni jim jakkoli pomoci.

Cargrad: Nyní se dostává do popředí zajímavé téma - psychologická podpora a pomoc rodině. Obecně jsme nebyli připraveni na to, že se začínají vracet bojovníci s traumatickým a posttraumatickým syndromem - ano, už se vracejí. Jejich manželky a rodiny jsou v podstatě opuštěné a nemohou pomoci blízkému člověku, který je ve stresu. A sami trpí. Znáte nějaké takové případy?

Ano. Například, když se otec vrátí ze SVO s invaliditou a děti mají pocit, že není hrdina. Nebo když otec, bratr či jiný příbuzný zemře a dítě nemá podporu. Nyní hovoříme o rodinách mobilizovaných. Ale oni nejsou mobilizovaní, oni jsou naši hrdinové. Ti, kteří jsou v první linii. My dva jsme v týlu a oni jsou tam. A jejich děti si zaslouží být na své otce hrdé už jen proto, že už tam jsou. Nezáleží na tom, jak se odtamtud vrátí.

Cargrad: Vyskytly se případy zneužívání dětí?

Nedávno jsme se setkali s rodinami, které poslaly své otce na frontu. A řekly nám, že ve škole nechápou, že dítě je ve stresu, že potřebuje podporu. Že třeba nedělá domácí úkoly ne proto, že by bylo líné, ale protože má strach o mámu, o tátu, o to, co bude dál. A citlivost a pochopení naléhavosti situace je zde velmi důležité. Nemůžeme, víte, nemůžeme je nechat na holičkách. A musíme udělat všechno pro to, aby se tyto děti cítily chráněné.

Cargrad: Jak to udělat?

Za prvé, zřídit služby psychologické podpory. Vytvořte týmy odborníků, kteří dokážou správně sdělit, řekněme, obtížnou zprávu, mohou dítě podpořit. Za druhé, organizovat ve školách hodiny, které podporují vlasteneckého ducha. Bude se v nich mluvit o tom, jak je například Vasjův otec ve válce a jak je to pro Vasju těžké. A všichni se musíme jako třída sejít a podpořit ho. Naši tatínkové jsou doma, večer nám čtou pohádky a líbají nás na čelo. Ale Vasjův táta je tam.

Kromě toho musíme rodinám bojovníků poskytnout vše, co potřebují. V případě potřeby jim musíme poskytnout také řadu sociálních služeb. Existují nejrůznější situace. Například matka byla přijata do nemocnice, sama nebo s dítětem, a má další dvě děti. V regionu nejsou žádní příbuzní ani nikdo, kdo by se dětí ujal. Co dělat, kam je dát? Do dětského domova je dát nemůžeme! Musíme tedy přemýšlet o tom, že rodině poskytneme společné ubytování nebo hlídání.

Ráda bych se zmínila zejména o dětech, které byly zraněny během speciální vojenské operace. Viděla jsem děti postřelené do zad, když se snažily utéct. Díky Bohu se mnohé z nich uzdravily a nestaly se invalidy. Nemohou tedy dostat žádné přednostní zacházení. Musíme jim tedy poskytnout nezbytnou pomoc a podporu - psychologickou, rehabilitační, sanatorní, aby pochopily, že jsou "děti války". Trpěly a naším úkolem je je podpořit. To je jedna z oblastí, na které nyní pracujeme.

Cargrad: Jaké byly vaše dojmy z poslední cesty do Donbasu, kterou jste podnikla společně s Konstantinem Malofejevem? (*2)

Byla to asi nejrušnější cesta. Šest regionů, šest guvernérů. Velké množství dohod a rozhodnutí, která souvisejí s blahem dětí. Přivezli jsme velké množství humanitární pomoci. Ale nejdůležitější pro mě asi je, že člověk začne doslova konečky prstů vnímat, co je tam potřeba. Když si uvědomíš, že máš právo o tom mluvit a rozhodovat, protože jsi tam byla.

---

* Toto je zkrácená verze rozhovoru. Plnou verzi (video) naleznete ve skupině https://vk.com/video/@tsargradtv

*2 V jiném článku jsem našel o této cestě Marie L-B a Konstantina Malofejeva:
Připomeňme, že v únoru letošního roku Lvová-Bělová a Konstantin Malofejev, zakladatel televizního kanálu Cargrad a nadace Vasilije Velikého, navštívili dětská zařízení (детские учредления) a početné rodiny v nových oblastech Ruska v rámci společného projektu "Šťastné dětství".

Titulek článku zní: "Děti vyprávěly, jak je VSU-šníci stříleli do zad", a první věta zní:
"V Mariupolu stříleli bojovníci AFU do zad prchajících dětí. Podle Lvové-Bělové bylo asi tisíc postižených", z textu dále vyplývá, že se jedná o přeživší děti s traumatem...

Z článku v Tsargrad.tv (archive/hyi6B) z 2023-03-08 (týden před tím obviněním z ICC) s pomocí DeepL (free version) přeložil P.A.Semi 2023-04-09

---

Komentář překladatele:

Protože bylo zřejmé, že zprávy o Ruské záchraně dětí Donbasu a o všelijakých podpůrných programech dříve či později proniknou na povrch, zorganizovalo globalistické Židovstvo z New York Times a z Yale (pod vedením Nathaniela Raymonda) štvavou pomlouvací kampaň proti této hrdince a zkorumpovaný tribunál ICC na ni a na Vladimíra Putina (pouze v tiskové zprávě, prý ale ne skutečně?) vydal skandální zatykač, naprosté obrácení veškerého práva a spravedlnosti... Převážně na základě té prolhané zprávy Yale, vytvořené bez jakéhokoliv prozkoumání na místě nebo dotazů na ty děti, prý pouze na základě online Google vyhledávání... Celé to slouží ale především jako prevence, aby se lidé odvrátili, až k nim začnou pronikat skutečné zprávy...

A mimo jiné i Česká Mediální Žumpa, banda nenávistných Lhářů, se k této štvavé pomlouvačné kampani přidala, v čele s ČT, následováno Seznam Sravy (obzvlášť nechutná "učebnice nenávisti"), Idnes, Echo24, Forum24, Hovinky a další a další sračkomety a hlásné trouby pro-režimní Propagandy... Až jejich čtenářům dojde, jak byli obelháváni, a až jim dojde, že podporou a čtením těchto lhářů se stávají součástí Problému, doufám že alespoň v některých se probudí taková ta archaická věc, které se říkalo "Svědomí", a od naslouchání Lhářům se konečně odvrátí...

Naopak dobrý článek k tomu má třeba Slovanka - to když se to projednávalo v RB OSN (video v ruštině necelé 2 hodiny, kromě různých svědectví na začátku tam pak po proslovech různých vyslanců hovoří u konce i Maria Lvová-Bělová v čase 1:35:53 asi čtyři minuty, jasně, stručně a přesně...), kde to USA a Británie a nejservilnější z jejich poskoků bojkotovali a zablokovali prý i webový přenos z tohoto jednání...

Tyto Ruské programy na podporu dětí Donbasu, které žily dlouho ve válečné zóně a v mezinárodní izolaci, zahrnují třeba Donbass Express (archive/bEfpp) - houslová škola (video z prosince 2022), program Послезавтра (poslezavtra), který zavedla právě Maria Lvová-Bělová a Platforma Digoria, při kterém posílají děti z Donbasu na výměnné pobyty do přilehlých regionů Ruska a poskytují jim post-traumatickou psychologickou pomoc, a různé další dětské tábory po celém Rusku...

Maria Lvová-Bělová jednoho chlapce z Donbasu také adoptovala...

Ilustrační snímek z Donbass Express z článku The GrayZone:

Jiný ilustrační snímek:

Myslím, že tenhle případ vejde do dějin jako ten naprosto nejnespravedlivější případ trestního stíhání - za pomoc sirotkům a mnoha dalším dětem...
 

A protože v té zprávě z Yale zahrnuli do počtů dětí i všechny dočasné letní tábory, jak to tam asi vypadá?

Viz krátké reportáže (videa v Ruštině), s dětmi Donbasu přijíždějícími do Novosibirsku, jak přivítali sirotky v Omsku noví rodiče, jak děti (přijely i s rodiči) chodí do školy v Čuvašii, a nebo reportáž o humanitární pomoci z Čeljabinsku na jižním Uralu (13 minut), a ovšem z Pravoslavného chrámu tam vezou nejen tuny potravin, ale i obrazy světců, a reportáž pokračuje přijetím dětí na letní tábor v Čeljabinsku - tam se seznamují i s Ruskými tradicemi a nevypadají ani nešťastně ani nedobrovolně... Anebo další krátká reportáž z přijetí dětí na letní tábor v Orenburgské oblasti...

A případně viz další videa ve vyhledání o dětech z Donbasu (DuckDuckGo)...

Za tohle jsou obžalováni Zločineckým soudem v Haagu a všemi Lháři světa?!

Zatímco v případě obžaloby Putina lze diskutovat, jestli je tam ta válka Svatá nebo Agresivní, v případě programů na pomoc dětem Donbasu o tom s čistým svědomím polemizovat nelze, to by vyžadovalo notnou dávku Zaslepenosti, Lží a Nenávisti, abyste tento projev Lásky nechápali...

Na druhou stranu tam třeba ale také lze nalézt pro-ukrajinské video (11 minut) v ruštině, kde vám "novinář" vysvětlí něco ve smyslu, jak prý Rusko osm let bombardovalo Donbas, zatímco tam Ukrajina vozila humanitární pomoc a snažila se o mírové řešení konfliktu, i s citacemi lží Zelenského a Zalužného, že prý Ukrajina do vlastních nestřílí, a s tvrzeními, že Ruská televize o tom konfliktu prý celou dobu lže... Ale namísto toho obyvatelé Donbasu v Demokratických Referendech jasně vyjádřili, které straně věří a jsou vděční a která je naopak terorizovala a celou dobu lže...

Na zprávy o zatykači ze zločineckého soudu ICC Maria Lvová-Bělová odpověděla s určitou dávkou ironie:

"Je skvělé, že mezinárodní společenství ocenilo práci na pomoc dětem v naší zemi, že je nenecháváme ve válečných zónách, že je vyvádíme, že jim vytváříme dobré podmínky, že je obklopujeme milujícími a starostlivými lidmi. Byly proti mně sankce ze všech zemí, dokonce i z Japonska, teď je na mě vydán zatykač. Jsem zvědavá, co bude dál. No, pracujeme dál."

Z celého srdce jí přeji, aby se jí a všem pomáhajícím jejich záslužná práce dařila i nadále...

πα½